Žloutenka stále nebezpečná a neviditelná

Nejprve pobyt v nemocnici, klid na lůžku a léky, později přísná dieta. Většina lidí si myslí, že by to mělo stačit k tomu, abychom se zbavili infekčního onemocnění jater, tedy žloutenky. Zejména ti starší z nás mají v paměti letní epidemii žloutenky z konce sedmdesátých let, kdy kapacita nemocnic doslova praskala ve švech.

Žloutenkou typu A se pacienti většinou nakazí po konzumaci kontaminovaného jídla nebo vody. Pokud dodržují léčebný režim, dietu a omezí své pohybové aktivity, opravdu se uzdraví úplně a bez následků do budoucna.

Úplně jinou hrozbu ovšem představuje hepatitida typu B. Ačkoli se vžilo oblíbené tvrzení, že jde o „nemoc narkomanů a prostitutek“, nákaza se může týkat každého z nás. Virus hepatitidy B je stokrát nakažlivější než typ A – a k onemocnění stačí mikroskopické množství infikované krve. Následky přitom mohou být velmi vážné, protože pacientům reálně hrozí vážné poškození jater.

Žloutenka je infekční onemocnění jater, které může mít závažné následky. Každý z nás se přitom může nakazit kdykoli a kdekoli. Ačkoli se jí říká „nemoc nemytých rukou“,  onemocnět můžeme i v případě, že dodržujeme všechna hygienická pravidla. Jedinou skutečnou prevenci tak představuje očkování. Malé děti se dnes očkují  podle pravidelného kalendáře. Ostatní – větší děti i dospělí – se mohou obrátit na svého lékaře a vakcínu si koupit na předpis. Aplikuje se ve třech dávkách. Očkování je současně požehnáním pro děti matek, které trpí chronickou žloutenkou typu B, protože to je s největší pravděpodobností před nemocí ochrání.