Záškrt

Diagnóza
Záškrt je nebezpečné infekční onemocnění, způsobené bakteriemi. Ty napadají ústa, nos a hrdlo pacienta a způsobují změny na sliznici. První příznaky se na první pohled neliší od začínající angíny – nemocný si stěžuje na bolest v krku a má zvýšenou teplotu. Později má potíže s polykáním a problémy s dýcháním, což může nakonec vyústit ve smrt udušením. Bakterie záškrtu dále produkují silný jed (toxin), který se v těle rychle šíří a způsobuje velmi vážné komplikace zdravotního stravu, například poškození srdce s eventuálním následným selháním.Toxiny mohou napadnout i nervový systém. Asi sedm procent nakažených záškrtu podlehne.

Záškrt v minulosti patřil mezi velmi obávané choroby, protože byl jednou z nejčastějších příčin úmrtí v dětském věku. Dnes je v Evropě naštěstí vymýcen. Kdyby neexistovalo očkování, umíraly by podle Světové zdravotnické organizace statisíce dětí ročně.Děti se očkují povinně. Od roku 2007 se nově aplikuje kombinovaná vakcína: proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, dětské obrně, hemofilové nákaze typu B a virové hepatitidě typu B.

Termín očkování
Základní očkování se provede v době od započatého třináctého týdne po narození dítěte, vždy však až po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze, a to třemi dávkami hexavalentní očkovací látky s acelulární pertusovou složkou a inaktivovanou očkovací látkou proti přenosné dětské obrně (dále jen "hexavalentní očkovací látka") v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami, a čtvrtou dávkou podanou nejméně 6 měsíců po podání třetí dávky. Čtvrtá dávka hexavalentní očkovací látky se podá nejpozději před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte. Přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli se provede očkovací látkou proti těmto infekcím v době od dovršení pátého do dovršení šestého roku věku dítěte.