Cytologický stěr z děložního čípku (tzv. PAP stěr) dokáže odhalit změny buněk a zabránit tak propuknutí nádorového bujení.
Provedení stěru je součástí pravidelné gynekologické prohlídky, kterou by měla jednou ročně absolvovat každá žena starší osmnácti let.
Gynekologický screening není povinný a záleží tudíž na ženě, zda možnosti bezplatné prohlídky využije. Řada z nich to ovšem nedělá. Zanedbání preventivní lékařské péče tak znamená vysoké počty onemocnění rakovinou děložního čípku. Každý rok je evidováno 1000 nových onemocnění, 400 žen tomuto onkologickému onemocnění podlehne.
Cytologický stěr je součástí onkologické prevence. Poprvé by jej měla žena absolvovat po zahájení sexuálního života. Návštěvu lékaře je třeba plánovat podle menstruačního kalendáře – ideální doba je dva týdny po skončení poslední menstruace. Před vyšetřením je nutné vysadit eventuální vaginální léčbu a jeden až dva dny předem se obejít bez sexu. V opačném případě by výsledky odběru mohly být zkreslené.
Cytologický stěr provádí gynekolog otěrem špachtličky nebo kartáčku. Jde o zákrok rychlý, jednoduchý a bezbolestný. Následuje zpracování vzorku v laboratoři, výsledek se žena dozví asi za čtrnáct dnů. Většinou je vše v pořádku a stačí přijít za rok znova.
V některých případech může lékař konstatovat abnormální nález. To ovšem neznamená, že žena už rakovinou onemocněla. Na jejím děložním čípku se ale vyskytují změněné infikované buňky. V případě abnormálního nálezu lékař pacientku pozve na opakovaný stěr za tři měsíce, pak se podle výsledku provádějí další vyšetření, například kolposkopie (prohlížení čípku pod zvětšením).
Podle situace se odebírá i malý vzorek tkáně k histologickému vyšetření. Gynekolog nakonec rozhodne, zda bude čípek nadále pouze sledovat nebose přikročí k odstranění změněných buněk.Nežádoucí změny buněk na děložním čípku způsobují viry, které se přenášejí pohlavním stykem. Za svého života se s virovou infekcí, často opakovaně, setká až 80 procent žen. Infekce nepůsobí žádné zdravotní potíže a většinou odezní sama.
Některé agresivní typy virů ale mohou v organismu přetrvávat a způsobit abnormální změny na děložním čípku. Infikované buňky se postupně mění na rakovinné. Proces od nákazy po onkologický nález je dlouhý, může trvat deset až dvacet let.
Pravidelný onkologický screening jednou ročně dokáže změny na děložním čípku odhalit včas a rakovinnému bujení zabránit. Proti rakovině děložního čípku existuje i účinné očkování pro věkovou kategorii 9 až 26 let.
Očkování zabrání infekci dvěma typy agresivních virů, které změny buněk a později rakovinu způsobují. Kombinace očkování a pravidelných stěrů u gynekologa v dnešní době představuje nejlepší existující
prevenci rakoviny děložního čípku. Jde o jediný typ rakoviny, proti které se dá očkovat.