Klíšťata zase útočí

Procházka lesem či opalování na slunci v trávě může znamenat nebezpečí. Klíšťatům se bude letos dle odborníků dařit. Teplé a vlhké počasí přeje rychlejšímu množení klíšťat. Ta mohou přisátím na člověka přenést závažná onemocnění. Za poslední dva roky postihla klíšťová encefalitida šestadvacet osob z našeho regionu. Počet nakažených lymeskou borreliózou je daleko vyšší. Někteří z pacientů mají následky dodnes.

Pryč jsou mýty, kdy se říkalo, že klíšťata nemají ráda vodu. Vlhké a teplé počasí jim naopak svědčí. Vroce 2006 byl úhrn celkových srážek průměrný a klíšťovou encefalitidou bylo nakaženo v okrese Bruntál osmnáct osob. Loni byl rok daleko sušší a onemocnělo jich pouze osmą. Dle odborníků nelze toto číslo podceňovat.

„Při podezření na klíšťovou encefalitidu nám posílají lékaři své pacienty v průběhu roku, a to nejen z okresu Bruntál, ale také z Jesenicka. Jsme schopni až na základě vyšetření a výsledků zjištěných z mozkomíšního moku určit, zda je pacient skutečně nakažen. Ročně vyšetříme několik desítek lidí. Za sezonu jich bývá skutečně nakaženo okolo desíti. Tito lidé pak končí na infekčním oddělení. Je pravda, že čím dříve je nákaza diagnostikována, tím je větší pravděpodobnost vyváznutí bez následků,“ řekl Vladimír Šigut, primář krnovské neurologie.

Pracovníci Územního pracoviště Krajské hygienické stanice Bruntál monitorují v okrese lokality, kde se nakažená klíšťata vyskytují. „V rámci epidemiologického šetření každého případu onemocnění se zjišťuje i pravděpodobná lokalita, kde došlo k nákaze, a to na základě anamnézy. V případě klíšťové encefalitidy je nejčastější výskyt onemocnění v okolí Krnova a na Osoblažsku. Nakažení bývají i z ostatních částí regionu,“ informoval Petr Kopřivík, vedoucí Protiepidemického oddělení Územního pracoviště Krajské hygienické stanice Bruntál. Klíšťata se u nás dle námi získaných informací běžně vyskytují do nadmořské výšky asi 800 metrů nad mořem. Hlavně poté v listnatých a smíšených porostech do výšky kolem jednoho metru nad zemí. Základní prevencí klíšťové encefalitidy je preventivní očkování.

„Očkování má smysl i v dospělém věku, protože případné onemocnění encefalitidou u dospělého mívá horší průběh než u nakažených osob z řad mladších ročníků. Pokud člověk není očkován, tak by se měl rizikovým lokalitám raději vyhýbat,“ dodal Petr Kopřivík. Lidé, kteří se jednou potkali s nemocí způsobenou klíštětem, z něj mají přirozený respekt. „Začala mě bolet hlava. Řekl jsem si, že to pár brufenů spraví. Bylo to čím dal horší. Ve finále jsem nemohl skoro ani otevřít oči. Kamarádi mě převezli do nemocnice v Opavě, odkud jsem nakonec putoval do Ostravy. Za měsíc na lůžku jsem zhubl přes deset kilo. Neřekl bych, že to dokáže jedno malé klíště. V nemocnici jsem potkal taky lidi, kteří zůstali po kousnutí klíštětem na vozíku,“ popsal svůj zážitek osmadvacetiletý Petr.