Diagnóza
Černý kašel je infekční onemocnění, které způsobují bakterie. Přenáší se kapénkami, které šíří do okolí nemocný člověk při mluvení, kašlání nebo kýchání. Choroba je velmi nakažlivá: při kontaktu s infikovaným jedincem onemocní osmdesát až devadesát procent neočkovaných osob. Příznakem nemoci jsou charakteristické záchvaty kašle, pacient může lapat po dechu a po kašli i zvracet, často má i potíže s dýcháním. Během 24 hodin ho trápí pět až padesát záchvatů kašle, častěji v noci. Úporný kašel může způsobit i krvácení do očních spojivek a otoky očních víček. Černý kašel může vyústit i v závažné komplikace - zápal plic, dlouhodobé poškození plic, postižení centrálního nervového systému a zánět mozku. Samotné onemocnění často trvá týdny i měsíce a léčí se antibiotiky. Nebezpečné je především pro kojence a malé děti do jednoho roku života, kdy většinou vyžaduje hospitalizaci v nemocnici. Proti černému kašli se dnes děti očkují povinně.
Od roku 2007 se nově aplikuje kombinovaná vakcína: proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, dětské obrně, hemofilové nákaze typu B a virové hepatitidě typu B.
Termín očkování
Základní očkování proti černému kašli se provede v době od započatého třináctého týdne po narození dítěte, vždy však až po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze, a to třemi dávkami hexavalentní očkovací látky s acelulární pertusovou složkou a inaktivovanou očkovací látkou proti přenosné dětské obrně (dále jen "hexavalentní očkovací látka") v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami, a čtvrtou dávkou podanou nejméně 6 měsíců po podání třetí dávky. Čtvrtá dávka hexavalentní očkovací látky se podá nejpozději před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte.
Přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli se provede očkovací látkou proti těmto infekcím v době od dovršení pátého do dovršení šestého roku věku dítěte.